Archiv autora: zahradka

Ze skalního ostrohu zhlíží do údolí Mladoboleslavský hrad na soutok řeky Jizery a Klenice na kterém má právo rybolovu náš rybářský spolek . 

 V dubnu roku 2012 si široká obec rybářská spolu s veřejností připomněla významnou událost, že by před 120 lety  založen náš spolek.               

První rybářský spolek na řece Jizeře  a jejích přítocích v Mladé Boleslavi

Stanovený výnosem č.6450 Okresního Hejtmanství v Mladé Boleslavi

Stodvacetiletou historii rybářského spolku dnešní MO ČRS vás budou provázet následující stránky, které nepocházejí z dílny profesionálních historiků, ale z úředních věstníků Českého odboru zemědělské rady pro Království České a záznamů rybářského spolku a následně kroniky místní organizace a almanachů, které byly vydány k 80. a 90. výročí místního rybářského spolku.

Těmito informacemi bych vás, nejen rybáře ale i spoluobčany chtěl zaujmout informacemi o nejstarším rybářském spolku na Mladoboleslavsku. Konec devatenáctého a celé dvacáté století a vstupem do první poloviny 21 století rybářský spolek , který přežil první světovou válku, první republiku, druhou světovou válku a následné změny režimů.

Věřím, že za daných podmínek budeme vytvářet předpoklady k dalšímu rozvoji a udržení boleslavského spolku rybářů. Je zřejmé, že organizace ČRS se stává významným centrem snažícím se nadále v této činnosti pokračovat.

Kvalita vodního prostředí úzce souvisí s činností ČRS. Voda je základem života a proto je jednou ze základních podmínek života a jeho udržení. Voda je jedním z nejvýraznějších přírodních činitelů. Samozřejmě zcela závislé je na vodě rybářství. Přitom nezáleží jen na dostatečném průtoku vody, ale udržení přirozeného stavu a zejména na čistotě vody, kterou musíme bezpodmínečně zvládnout. V areálu odpadních vod v NEUBERKU 9.října 2007 byl odstartován projekt na vybudování kanalizační sítě pěti měst na Mladoboleslavsku s náklady vyššími jak 600 milionů korun. Primátor města Raduan Nwelati a také středočeský hejtman Petr Bendl vyzdvihl význam tohoto projektu, který pomůže zlepšit kvalitu vody v řece Jizeře.

Jizera, vážení, je klenot mezi řekami, mimořádná řeka, unikát. Přítoků má málo, není na ně však odkázaná. Odvádí sice vodu z jarního tání a náhlých přívalových dešťů, kdy jsou zaznamenány i povodně. Ale hlavně bere vodu z hlubokých pramenů, které ze štěrkopískového podloží křišťálově čisté vyvěrají přímo do říčního koryta. Od Kozákova přes Turnov, Mladou Boleslav až Káranému. Stačí, když si v určitých místech stoupnete kousek od břehu ucítíte sílu i chlad vývěru. U Káraného jsou ve štěrkopísku velké nádrže, ze kterých je voda čerpána pro zásobování Prahy.

Údolí nivy řeky Jizery na které jsou naše revíry místní organizace Mladá Boleslav, které začínají v podjezí Josefodolské elektrárny a v mírném zvlnění pokračují přes Debř pod Michalovickou Putnu a směřuje do Podlázek, kde jez dělí první třetinu revíru č. 411027 a dále směřuje k jezu u Česany, kde máme na Ptácké ulici č.p. 30 kancelář MO.Nově zbudovaný jez u Česany je osazen rybím přechodem zatím jediným na našich revírech. Dále řeka pokračuje kolem bývalého lihovaru, kde se do Jizery vlévá říčka Klenice pod dominantou Mladoboleslavského hradu a dále směřuje na jez v Čejeticích na kterém jsou umístěny značky povodní, které zaznamenávají stavy nejvyšších hladin. A směřuje k poslednímu úseku revíru č. 411027 směrem do Vince, kde na jezu u elektrárny začíná revír č. 411026 ve směru na Krnsko, zde je revír dělen jezem u Krupárny s náhonem na elektrárnu. Pod jezem a dominantou železničního mostu se jako pravostranný přítok vlévá do Jizery Strenický potok, který je našim pstruhovým revírem. Zde se řeka obrací pod Pískovou Lhotu a v rovinatém toku směřuje na jez v Brodcích, kde revír č. 411026 končí. Oba revíry mají rozlohu 60 ha, které  součastně obhospodařujeme a zarybňujeme s výkonem rybářského práva. Ale ryby mají být především indikátorem čistoty vody. Myslím, že rybářský zájem očistou, zdravou vodu není v rozporu se zájmem žádné politické strany nebo hnutí, se žádným vyšší zájmem. Znovu vám musím opakovat, že Jizera je klenot, který se v Praze vypije.

Rybolov je jednou z nejstarších lidských činností kterou člověk prošel. Království české slynulo od dávna bohatstvím vod i ryb a zejména české rybníkářství těšilo se nejlepší pověsti, jak po stránce hospodaření, tak i po stránce jakosti vypěstovaných ryb.

Od 15 – 16.století docházelo i na Mladoboleslavsku k rozkvětu rybářství na okolních panstvích. Kromě rybníků se přirozeně lovilo i na řece Jizeře a jejích přítocích. Zvláště řeka Jizera byla velmi rybnatá.Město Mladá Boleslav bylo až do roku 1595 rovněž poddanským městem a v jeho držení se vystřídala řada vrchností za uplynulá staletí, kterým náleželo i právo rybolovu na řece Jizeře a Klenici včetně přilehlých rybníků a tůní.

Po vydání nového shromažďovacího zákona byla potřeba také po nápravě situace rybolovu, jak uvádějí Zemědělské zprávy Českého odboru Zemědělské rady pro Království České. Připočteme-li k tomu skutečnost, že rybníkářsko-policejní zákony- předpisy z roku1883 až 1885 nebyly příliš dodržovány a docházelo k hromadnému lovení ryb i v době tření, nelze se divit, že ve vodách na Jizeře a Klenici hrozilo v podstatě vyrybnění.

Při pátrání po příčinách vzniku a založení rybářského spolku v Mladé Boleslavi nelze pominout ani skutečnost, že jeho zakladatelé měli jistě v úmyslu postavit rybářství na spolkovou základnu i proto aby umožňovala přístup k této ušlechtilé a užitečné zábavě, pro větší počet rybařících zájemců.

Dne 10.února 1891 se sešel přípravný výbor, který vypracoval návrh stanov rybářského spolku a předložil je okresnímu hejtmanství ke schválení. Po kladné odpovědi 28. března 1892 výměrem č.6450 Okresního Hejtmanství byly schváleny stanovy spolku a městská rada Mladé Boleslavi přenechala právo rybolovu na Jizeře a Klenici rybářskému spolku.

Ustavující valná hromada se konala 10. dubna 1892 za účasti 13 členů a prvním předsedou byl zvolen Jan Merfait. Spolek byl u okr.hejtmanství zaregistrován pod názvem: První rybářský spolek na řece Jizeře a jejích přítocích v Mladé Boleslavi.

Již na valné hromadě v únoru 1893 byl počet členů 71 a bylo prodáno 25 rybářských lístků. Rok 1907 náleží v činnosti spolku v prvním údobí jeho trvání nejplodnějším kdy byla průběžně řeka Jizera osazována rybí násadou.V roce 1908 se konal v Praze rybářský sjezd kde bylo rybářství postaveno na právní základ a získalo oblibu mezi obyvatelstvem. Mladoboleslavské rybáře zastupoval pan Kunst. Zvýšenou pozornost museli věnovat rybáři i ochraně vod před pytláctvím.

V roce 1912 měl spolek poprvé možnost zveřejnit výsledky své práce na výstavě severovýchodních Čech, konané v Mladé Boleslavi a úspěšná expozice rybářů získala čestné uznání.

Vedle nesporných zásluh o hospodaření má Mladoboleslavský spolek zásluhu i na založení rybářských spolků v Mnichově Hradišti, v Benátkách nad Jizerou, v Bakově nad Jizerou a také v Kolíně.

Slibnou činnost přerušily v létě 1914 události první světové války.Vznik samostatného československého státu v říjnu 1918 přivítali mladoboleslavští rybáři s optimismem.

Následující období činnosti spolku bylo bojem za schválení práva rybolovu na řece Jizeře a Klenici. V letech 1920 až 1939 se pohybovala členská základna nad hranicí stovky organizovaných rybářů. V roce 1927 byla v Mladé Boleslavi uspořádána Severočeská výstava kde mladoboleslavští rybáři získali stříbrnou medaili. Hlavní zásluhou na rozkvětu spolku v období mezi dvěma válkami měl dlouholetý předseda spolku JUDr. Václav Kvasnička, který dokázal čelit různým úvahám uvnitř spolku. Právě jemu vděčí spolek za dosažení souvislého rybářského práva na řece Jizeře. V roce 1938 měla členská základna 196 členů. Značnou pozornost věnoval spolek úsilí o čistotu vod, neboť nárůst revírů činil již 36 kilometrů.

Za druhé světové války byl předsedou ing.Otto Pozděna, který vykonával funkci do osvobození, kdy podle záznamů znovu převzal funkci JUDr. Václav Kvasnička. Mladoboleslavští rybáři se pustili do další spolkové práce, dělalo se vše pro dosazení nové obsádky v roce 1947, kdy spolek a řeku postihla velká sucha. Rok 1948 zastihl rybáře v plné práci a v červnu se pořádali na Jizeře první závody. V roce 1952 došlo k reorganizaci našeho rybářského hnutí a s platností od 1.ledna 1952 přijali mladoboleslavští rybáři název První lidový rybářský spolek v Ml. Boleslavi. Rok 1952 byl významný pro rybáře přijetím zákona č.62/ 1952 Sb. O rybářství.    

Tento výčet údajů nemůže nahradit velmi kusé informace a tak jediným pramenem pro poznání dějin rybářského spolku je založení kroniky lidového rybářského spolku 1. května 1955.Tato kronika spolku rybářů patří k nejlepším a nejstarším kronikám, které se na Mladoboleslavsku zachovaly a na kterých se podíleli př. J. Oplt a př. J. Káš. Přítel J.Oplt jako jeden z nejstarších členů, který pamatoval práci spolku od roku 1914. V současné době tuto kroniku doplňuje př. Žák.

V roce 1957 došlo k další změně, kdy byl založen Československý rybářský svaz a tím byly zřízeny místní organizace ČSRS. A tak 10. ledna 1957 se konala mimořádná schůze a byly projednány nové stanovy. Dne 7.června 1957 v restauraci U Hasmanů ( dnes v prostoru nad kruhovým objezdem na Mírovém náměstí) se konala slavnostní schůze k 65.výročí založení rybářského spolku a předsedou byl zvolen František Silovský.      

Následující roky byly provázeny hospodařením na získaných rybochovných zařízeních. V roce 1961 byla zřízena kancelář spolku v Mladé Boleslavi na třídě Rudé armády- dnes proti České pojišťovně. V roce1963 byl vydán zákon č.102/ 1963Sb, kterým stát bezplatně přenechal výkon rybářského práva v jednotlivých rybářských revírech, o   zásadách hospodaření na našich vodách.Také následující léta přinesly dobré hospodářské výsledky organizace.Téměř každoročně byly pořádány rybářské závody,kterých se účastnila většina rybářů MO. V roce 1968 byl vybudován mládežnický rybník pro sportovní účely na Chlumu pod vedením J.Šedivého.Členská základna stále stoupala a v roce 1970 měla již 480 členů. Také jsme vybudovali rybník na Podčejku, který nám byl odebrán.

Rok 1972 byl pro mladoboleslavskou rybářskou organizaci rokem významného jubilea- 80 let jejího trvání. Slavnostní schůze se konala 24.11.1972 ve velkém sále hotelu Věnec. Zasloužené uznání vzbudila i pamětní publikace“80 let mladoboleslavské organizace“ a redakční radu tvořil ing.Josef Muhl, dr.Václav Kvasnička a další členové, kteří se podíleli na jejím vzniku.

Stoupající zájem o činnost organizace se projevil v roce 1973 a počet členů se zvýšil na 551.V průběhu let docházelo i k organizačním změnám.Po tragickém odchodu J.Šedivého ml. v roce 1974 byl zvolen předsedou J.Jelínek a předsedou revizní komise ing.Muhl.V roce 1975 měla organizace již 700 členů. Je též nutno vzpomenout i odborů mládeže, LRU, HO, OV, kteří plnily své úkoly a též členové RS a všichni členové, kteří se podíleli na brigádnické činnosti. Po povodni v roce 1974, kdy byly revíry znovu osazeny.

V říjnu 1976 byla řeka Jizera postižena totálním úhynem ryb z důvodu úniku kyanidové lázně ze šroubáren Turnov. Tuto havárii likvidoval Vladimír Zindr jako vedoucí odboru OV. V roce 1977 byla řeka s velkým úsilím rybářů zarybněna. Největší měrou se na tomto zarybnění podílel HO vedený Mílou Schwemem a opět -9.8.1978 byla na řece velká povodeň.Také poslední období v létech 1979-82 bylo ve znamení poctivé rybářské práce, jejichž výsledky se projevili po vysazování, dobrými úlovky našich rybářů. Počet členů se přiblížil k 800. V následujících letech se MO ČRS přestěhovala   na Ptáckou ulici č.30, kde byl zakoupen dům pro zřízení nové kanceláře a zřízení učebny pro mládež, zázemí hospodářského odboru, garáž a skladové prostory. Tento záměr byl odsouhlasen na členské schůzi a nastala další práce na opravách nových prostor. V roce 1982 byla vydána znovu pamětní publikace k 90 výročí MO ČRS Mladá Boleslav, která sdružuje již 90 let členy MO. Po J.Jelínkovi byl zvolen V.Kozák předsedou a je nutno uvést jména, kteří pracovali jako funkcionáři či členové jednotlivých odborů a členské základny: Fr.Silovský, V.Čejka, J.Hrdina, J.Káš, R.Jirásko, B.Nosek, L.Rudiš, J.Šediví st. a ml., J.Jelínek, J.Zvěřina, J.Muhl, J.Antoš, Fr.Antoš, J.Bačina, J. Bačina junior, F. Šarkézi, J.Kratochvíl, J.Míč, J.Šnajdr, p.Slavík, J.Šimota, J.Stádník, V.Fejfar, M.Kudrna, p.Pokorný, F.Feller, E.Šuk, J.Korous, J.Smetana, Fr.Žára, V.Polák, K.Nastoupil, V.Ryger, B.Podsedníček, V.Dinga, V.Dlask, Z. Macháček, L.Čálek, L.Zindr, K.Veselý, J.Škop, J.Včelák, J.Zámiš, O.Košvanec, J.Štipl, J.Kameník, V.Česák, St.Kuntoš, V.Strnad, K.Kolner, P.Vocl, Z.Vyhnánek a samozřejmě i řada dalších jmen, která jsou uvedena v Almanachu organizace 80. a 90. let, ze kterých je čerpáno.

   Po přečtení těchto řádek, které předcházejí,mnohým pamětníkům tyto informace utkvěli v paměti či si připomněli jako téma při vzpomínkách.

Ale uplynulo opět další období a je potřeba pro uchování po sobě jdoucích poznatků ze života organizace mladoboleslavských rybářů doplnit pro pamětníky a pro nové členy, kteří nemohou pamatovat prošlá léta. V roce1992, kdy MO ČRS oslavila 100-té výročí, svého trvání, ke kterému byli zhotoveny odznaky a medaile. Vladimír Kozák, který ukončil svoji činnost jako předseda MO byl zvolen do funkce jednatele. V této době prošla organizace rybářů změnami ve výboru, kde byly vytvořeny určité tlaky. Novým předsedou org. byl navržen a zvolen p.Jiří Míč, který funkci předsedy vykonával v období 1990-91. Ale vše se vrátilo opět k novému kvalitnímu a nepolitickému řízení organizace, které přinesla nová doba. Tato léta byla úspěšná jak po stránce hospodářských výsledků pod vedením hospodáře L.Zindra, rybničního hospodáře J.Antoše, J.Bačiny a pstruhového hospodáře M.Šimoty a celého HO, pod vedením L. Zindra ostatní odbory byly vždy hodnoceny kladně za odváděnou práci.V roce 1991 byl do funkce předsedy navržen a zvolen Antonín Sýkora. Pod jeho vedením byl dán modernější náhled na řízení organizace. Zřízením prostor v rybářském domě, které byly pronajímány a získané peníze se vraceli formou vyššího zarybnění rybářských revírů MO.Velkou zásluhu o opravy a zprovoznění je nutno přiznat Ladislavu Rygrovi, který věnoval všechen svůj volný čas rybářům a rybařině.

Ve sledu času složil zkoušky hospodáře Vladimír Polák a Vilém Dinga, kteří zastoupily J.Antoše a J.Bačinu ve funkci hospodářů, které jste znaly z řízení výlovů a zajišťování vysazovacích plánů a výlovů rybochovných zařízení MO ve spolupráci s členy kontrolní komise, kterou jako předseda vedl Jindřich Včelák. Po úmrtí Jindřicha Antoše převzal funkci hospodáře V.Polák. RS vedl František Antoš, Jan Šnajdr a dále převzal funkci vedoucího RS Jan Bačina.

 Jako dlouholetý rybář a předseda organizace MO byl znovu zvolen Antonín Sýkora, který tuto funkci vykonával v období od roku 1991 až do roku 2002. V uvedených letech byla postupně zrušena rybochovná zařízení, neboť doba byla příznivější k nákupu ryb, ale hlavně z důvodů ukončení či vypovězení nájemních smluv.

HO se přestěhoval do nově vybudované garáže a skladu na Ptácké ulici. Po odchodu V.Zindra a V.Poláka byl do funkce hospodáře ustaven Richard Pacholátko, který vedl HO a plnil úkoly spojené s touto funkcí. V 90 tých letech končil ing.Muhl jako předseda revizní komise a byl zvolen do funkce ekonoma MO. Předsedou RK byl zvolen Jindřich Včelák.

Jak v předešlých letech tak i v letech 1990 až 2006 má organizace velmi dobře hodnocený odbor mládeže a odbor LRU, na kterých se podílejí současný hospodář Radek Zahrádka, Jan Linhart a jako dlouholetý vedoucí mládeže R. Pacholátko a LRU přítel Vokál, Aleš Vokáč, kdy bylo dosaženo za přispění všech členů LRU a odboru mládeže velmi dobrých výsledků. Kulturní odbor zajišťuje sportovní akce a školení členů MO

pod vedením S.Kuntoše.

Jednotlivých odborech pracovali v následujících letech uvedení :

Odbor LRU – Pavel Vokál, Aleš Vokáč, Jiří Špáda, Jiří Stádník

Rybolovná technika náleží k nejmladším a nejaktivnějším odborům mladoboleslavské rybářské organizace. Její počátky spadají do roku 1965, kdy u zrodu závodního sportu V Mladé Boleslavi stáli František Silovský, Petr Kasner, Jiří Míč, František Antoš, Jaroslav Šedivý ml., Zlatek Antuš, Vlasta Bavorova a Viktorie Svobodová.

Odbor Mládež – Richard Pacholátko, Radek Zahrádka, Jan Linhart

Významnou složkou práce s mládeží je pravidelné pořádání mládežnických závodů a soutěží, z nichž si v Mladé Boleslavi získala oblibu zejména tzv. Zlatá udice. Není třeba zdůrazňovat jak velký význam pro člověka má získání dobrého vztahu k živé přírodě. Nejdéle s rybářskou mládeží pracuje Richard Pacholátko.

Odbor Kulturní – Stanislav Kuntoš, J. Janák, K. Žák, V. Mudroch

Neméně důležitým odborem je odbor kulturní s náplní vedení kroniky, zajišťování sportovních akcí – závodů, školení nových členů MO.

Odbor Investiční – V. Strnad, Z. Melichar

Investiční odbor při MO byl ustanoven od roku 1978. Vytyčoval dlouhodobé úkoly.

Stará se o investiční činnost, která spočívá v udržování svěřeného majetku společně s výborem MO. Ve spolupráci s ostatními odbory a brigádnickou činností.

Odbor čistoty vod – Ladislav Kalista, ing. O. Splídek

Úvodem je nutno říci, že ve vodě vznikl život, a voda je proto jednou ze základních podmínek jeho udržení.Obrazně lze říci, že voda je krví země a řeky jsou tepnami, jimiž je tento životadárný živel rozváděn. Voda je nezbytná pro život člověka. Zcela závislé je na vodě rybářství.

Odbor RS – J. Bačina, J. Bažant, A. Ciprian, J. Cirman, L. Dvořák, S.   Chytal, J. Jílek, V. Kalista, K. Kolner, J. Kratochvíl, J. Kuntoš, J. Linhart, F. Mates, R. Pacholátko, M. Polák, B. Remiáš, V. Strnad, A. Vokáč, Z. Vítek, R. Zahrádka, L. Zindr

Rybářská stráž, kterou vede Stanislav Chytal je významným orgánem ustanoveným k ochraně revírů patřící MO. To vyplývá z jejího funkčního poslání kontroly revírů, rybářů a čistoty vod. Řádné ochrany rybářství a dodržování rybářského řádu. Členové RS používají statut veřejného činitele.

Odbor Brigádní – Z. Melichar

Zajišťuje brigádnickou činnost pro potřeby zdárného chodu hospodářského odboru, čistoty svěřených revírů a pracovní činnost spojenou s údržbou nemovitost

Dozorčí komise – Oldřich Košvanec, ing. Josef Štipl, Rudolf Lachman, Daniel Kresta.

Kontrolní a revizní komise stojí v pozadí činnosti hlavního dění MO, je však významným orgánem a plní důležité úkoly v celém systému činnosti organizace.

Odbor HO – Radek Zahrádka, V. Kalista, ing. O. Splídek, B. Remiáš, B. Podsedníček, M. Šimota, R. Pacholátko, S Chytal, Z. Melicha

Náplní HO vedené hospodářem má nastarost zarybňování dle plánu – provádí značkování ryb a ostatní úkoly spadající do jeho kompetencí. Jeho činnost je to nejdůležitější. Odbor zajišťuje stálý kolektiv členů.
Výbor MO – Bačina Jan, Kalista Vladimír, Kuntoš Stanislav, Linhart Jan, Malíková Věra, Melichar Zděnek, Pacholátko Richard, Slábová Marie, Strnad Václav, Šimota Miroslav, Šnajdr Jan, Včelák Jindřich, Vokáč Aleš, Zahrádka Radek. V letech 1998 až 2000 se zarybnění revíru MO provádělo v průměru 680.000,-Kč. Po povodni 11. března 2000 , byl zarybňovací plán nastaven na průměr 980.000,-Kč. Tyto ryby byly vysazovány na revíry Jizera 3 a 4 a revír Klenice.
Povodeň 10.března 2000 je uváděna jako voda stoletá, ale je nutné se zmínit o povodních, které byly na řece Jizeře. Úplný výčet je zaznamenán na povodí. Každoroční rozlití řečiště v nadjezích a břehovky, kdy se voda rozvodnila na pobřežní plochy. Některé jsou uváděny jako dvacetileté a více. Vždy nastala další práce               na zarybňování revírů řeky Jizery.V první polovině 20. století byla velká povodňová vlna při protržení přehrady na říčce Černá Desná v Jizerských horách.V druhé polovině století se uvádí rok 1957, kdy při mírné zimě v polovině prosince začalo v Jizerských horách pršet a na Mladoboleslavsku 26. téhož měsíce byla povodňová vlna, jak je zaznamenáno ve filmovém deníku Československé televize, jako padesátiletá. Dále bylo zaznamenáno 9.prosince 1974 jako voda pětadvacetiletá a 9.srpna 1978 jako sedmdesátiletá. A při povodních 2.listopadu 1998, 14.srpna 2002 a 8.srpna 2006 byly povodně podle pamětníků jako dvaceti pěti leté.

Poslední povodeň byla 19.3. na Josefa v roce 2005.

Hospodaření na tekoucích vodách, je dlouholetý, zažitý v praxi zažitý systém založený po finanční stránce na dlouho-dobém vysazování, podílnictvím členů ČRS, se zkušenými hospodáři spojenou s kontrolní činností. Je provozováno na dlouhý časový úsek v součinnosti rybářských organizací ČRS. Každá MO má znalé lidi hospodařících na revírech, kteří mají dlouholeté zkušenosti.

 V Ml.Boleslavských listech se uvádí dne 19.prosince1920, že První rybářský spolek v Ml. Boleslavi, jako každoročně vypustil opět v tyto dny obsádku ryb. Spolek tento jest jediným na Mladoboleslavsku, který ryby vysazuje. V této činnosti pokračujeme do dnes, kdy je vysazování do revíru prováděno několikrát ročně.Tento způsob se v posledních letech osvědčil a všichni rybáři mají možnost průběžně dobrých úlovků.

V roce 2002 byl do funkce předsedy zvolen Jan Bačina po Antonínu Sýkorovi odstupujícímu ze zdravotních důvodů. Který v uvedeném období za spolupráce výboru MO převedl přes složitá období nejen pro ČRS, ale i pro MO kdy nebylo zřejmé zda zůstanou revíry místním organizacím, či budou privatizovány, nebo se budou pronajímat. Jan Bačina jako dlouholetý člen organizace, který pracoval nejdříve v hospodářském odboru ve funkci zástupce hospodáře a poté vedl rybářskou stráž MO. Po současně odstupujícímu Vladimíru Kozákovi z funkce jednatele byl na tento post zvolen ing. František Jírava . Výbor zůstal v původním složení. Volební období 2002 až 2004 bylo opět úspěšné, jak v zarybňování, v počtu členské základny, která se pohybuje kolem 1300 členů, tak i ve sportovní činnosti LRU, odboru mládeže tak i v případě investičního odboru, který má na starost Václav Strnad, bývalý místopředseda MO, který spolupracuje s ing. Štiplem, Z. Melicharem a R. Zahrádkou.

Do funkce místopředsedy by zvolen Jan Šnajdr. Na základě odsouhlasení VČS byly vybudovány ubytovací prostory, které pronajímáme, k zajištění finančních prostředků k podpoře naší hlavní činnosti – rybařiny, což pro nás znamená větší možnost vysazování, ale je nutno hledat další finanční zdroje příjmu i formou sponzorů, pro činnost mládeže a LRU.

Pro volební období 2006 byl následně zvolen opět jako předseda Jan Bačina. František Jírava na vlastní žádost ukončil svou činnost ve funkci jednatele a zastoupil ho Jindřich Včelák, dlouholetý funkcionář, který pracoval jako předseda DK a je člen v DK SUS, a jeho nástupcem se stal Oldřich Košvanec. Ke konci roku 2005 ukončil svoji činnost ing. Josef Muhl, jako ekonom MO, kterému patří poděkování za dlouholetou práci a byl mu vysloven vysoký stupeň společenského uznání, Středočeským územním svazem ČRS a výborem MO Mladá Boleslav. A za něj nastoupila paní Marie Slábová jako ekonomka organizace, která se rychle seznámila s problematikou rybářského účetnictví a byl zahájen výdej povolenek přes PC.

Datum vzniku MO. Ml.Boleslav 1892 , M.Hradiště 1909, Benátky n.Jizerou 1919, Bakov n.Jizerou 1923, Bělá p.Bezdězem 1956, Předměřice n. Jizerou 1921, Dolní Cetno 1962, Dolní Bousov 1949, jsou organizace okresu Ml.Boleslav a součástí SÚS, který má celkem 105 místních organizací, 32388 dospělých členů, 1500 čl. mládeže a 4187 dětí do 15 let a kdy veškeré aktivity jsou provozovány jako neziskové.

SÚS je součástí ČRS, který má 7 územních svazů z toho 478 MO a 260000 členů. ČRS jehož jsme členem je občanským združením dle zákona č.83/1990 Sb.,který v tomto roce 2012 oslaví 55 leté výročí založení. ČRS SÚS má tyto zdroje příjmů z činností pro které byl ustanoven.

1/ z členských přispěvků 2/ za povolenky k rybolovu, 3/ ostatní, úroky, dotace, sponzorské dary.

Členské přízpěvky – krytí nákladů na org.činnost – práce s mládeží – sportovní činnost – kulturní činnost atd.

Za povolenky k rybolovu – pokrytí nákladů na zarybnění revíru – úhrada režijních nákladů – ochrana čistoty vod – ochrana revírů rybářskou stráží.

MO Ml. Boleslav jak uvádí statistika z roku 2005 je druhou největší organizací SÚS za Kladnem 2344 čl. MB 1380 čl.a Kolín 1370 čl. a ještě několik organizací se pohybuje nad 1000 členů.

Na závěr:

ČRS, slavící padesáti pěti leté výročí založení, vychází z více jak 120 tileté historie sportovního rybářství. První rybářské spolky vznikaly již okolo roku 1885, kdy nabyl účinnost první zákon, který upravil doté doby volný lov ryb v tekoucích vodách. A tehdy se začaly zakládat spolky a sdružení a v roce 1892 10. dubna byl založen První rybářský spolek na řece Jizeře a jejích přítocích v Ml.Boleslavi, jak již bylo uvedeno na začátku tohoto dokumentu.

Podstatné je, že i v současné době jsou rybářské revíry obhospodařovány historicky danou a desítkami let ověřenou prací rybářských spolků a členy, kteří se na této činnosti podílejí dodnes. Na závěr patří poděkování všem našim členům rybářského spolku, jejich předchůdcům, funkcionářům za jejich obětavou práci a zachování Mladoboleslavského rybářského spolku, dnes ze zákona jako občanského sdružení.

Zpracování elektronické kroniky provedl  pan Petr Tichý,  patří mu velké poděkování.
Můžete se těšit na další pokračování, které bude navazovat na 120 výročí do současnosti.  

Jan Bačina  – předseda MO

Radek Zahrádka – hospodář MO
Elektronická kronika zde:

KRONIKA.CRS.MO.MB.001-040

KRONIKA.CRS.MO.MB.041-080

KRONIKA.CRS.MO.MB.081-110

KRONIKA.CRS.MO.MB.111-140

KRONIKA.CRS.MO.MB.141-170

KRONIKA.CRS.MO.MB.171-220

KRONIKA.CRS.MO.MB.221-260

KRONIKA.CRS.MO.MB.261-290